Kostel sv. Mořice v Olomouci

Kostel sv. Mořice v Olomouci je významnou pozdně gotickou stavbou. První písemná zmínka o chrámu se objevuje v listině biskupa Bruna ze Schauenburku v roce 1257. Kostel se nachází v prostoru jihozápadní části bývalého podhradí knížecího přemyslovského hradu. Existovalo zde několik původně samostatných sídlištních jednotek, jejichž počátky sahají ještě do slovanského období. Stavba byla situována na mírném a příhodném návrší, které lákalo (opakovaně již od mladší doby kamenné – 4. tisíciletí př. Kr.) naše prehistorické předky k zakládání osad. Tyto osady pak byly zhruba mezi lety 1220 - 1250 z královské vůle sceleny v právně jednolitý městský okrsek. Půdorysná osnova města Olomouce i samotná existence tří kostelů s farními právy na jeho území (sv. Blažej, sv. Michal a sv. Mořic) byla komplikovaná. Farní kostel svatého Mořice plnil vždy roli hlavního městského chrámu, olomoucká katedrála sv. Václava byla metropolitním biskupským chrámem.

Z pohledu stavebně historického vývoje je pro vzhled chrámu sv. Mořice důležitá výstavba dvou charakteristických nesymetrických hranolových věží, které přibyly k západnímu průčelí mohutné lodě kostela na počátku 15. stol. – jižní věž (1403) a severní věž (stavba zahájena asi 1412). Snaha o neogotické navýšení obou věží podle návrhu Gustava Meretty, Augusta Prokopa a jiných ve 2. pol. 19. stol. v rámci celkového restaurování kostela nebyla uvedena v realizaci. V roce 1572 byla při severní straně chrámu postavena renesanční Edelmannova hrobka.

Od roku 1725 k lodi chrámu těsně přiléhá Loretánská kaple a Dušičková kaple. Interiér kostela je tvořen halovým trojlodím, které je zaklenuto křížovou klenbou z poloviny 14. stol., presbytář zdobí slohově vyspělejší síťová klenba. Pravděpodobně ve 30. letech 15. stol. vytvořil pro chrám sv. Mořice neznámý středoevropský nebo přímo pražský sochař sousoší Kristus na hoře Olivetské, jednu z nejvýznamnějších památek pozdně gotického sochařství v českých zemích.
Při západní stěně kostela se nachází unikátní dvojité šnekové schodiště. Po požáru roku 1709 byl kostel barokizován, své umění zde předvedli význační mistři – malíři Jan Kryštof Handke, Karel Josef Haringer či Karel Moravec, sochaři Filip Sattler, Jan Sturmer a Jiří Antonín Heinz. K vnitřnímu vybavení kostela patří také varhany, jedny z největších v Evropě, zhotovené vratislavským mistrem Michaelem Englerem a zprovozněné v roce 1745. Na jejich výzdobě se podílel sochař Filip Sattler a řezbář Jan Jiří Huckh. V polovině 19. stol. byl pořízen nový historizující mobiliář, v letech 1869–1908 byl kostel regotizován. Hlavní oltář tvoří novogotická oltářní archa z roku 1861.

Krátký dokumentární film podává informace o  historii a současnosti kostela sv. Mořice v Olomouci. Film vám umožní nahlédnout nejen do historie kostela, ale také do restaurátorských, především kamenických prací, na opravě kostela, které byly zahájemny v roce 2018.